Mt.Cook na podzim

Když vyjde počasí je se na co koukat.

Den 1. Výstup na Muller Hut, sněžnice, lyže nebo aspoň návleky a hole sebou.

Po týdením dešti se trekovací nálada rapidně zlepšila, vzadu se mračí Mt. Cook.

Rána v údolí jsou mrazivá, zamrzla okna, i kanystr s vodou. Om mani padme hum, péřové spacáky...

Tasman Glacier, den 2., cesta k Ball Shelteru.

Čerstvý sníh naTasman glacier, zleva doprava ledovec všude.

Cíl, Ball Shelter, dříve luxusní lyžařský hotel, později chata, pak shelter a teď ... aspoň luxusní toaleta vybavená rádiem. Vypadá že zatímco v sedmdesátých letech a dříve byla údolí jednoduše dostupná po moréně, teď jsou z cest jen zbytky a z chat také.

Hooker valley, den 3. Silný vítr kupí led na břehu rychlostí, že jen zíráme. Vše kolem je opravdu živé. Dále rovněž dříve vedla lehká cesta na Hooker hut, stejně jako se ještě o údolí dále dříve jednoduše překonával i Coppland pass.

Nadšeni opouštíme Mt. Cook a jeho zamračenou stařeckou tvář.

Cesta do Christchurch

V Motuece jsme jeste dokoupili vse potrebne na cestu na Jih (tj. do zimy). Dokonce jsme sehnali i zimni retezy, takze nyni at si snezi, nase huste auto to vsechno zvladne.
A samozrejme jsme si neopustili vyfotit a podelit se s vami a tyhle super rozcepirene postovni schranky.

Vymenili jsem nase klidne more u Motueky za trochu hustsi Pacifik. Na to, ze je podzim, tak pocasi pralo a tak jsme neodolal trochu neposurfovat. Jo Mystic je proste universalni lodka a hrave zvlada vodopady i morske vlny.

Tak tohle asi ponecham bez velkeho popisu a spokojim se s: Je snad libo sul?

Povidani o Mt. Fyffe jste si jiste jiz precetli, ale pod touhle horou je paradni mestecko Kaikoura a ty plaze.... To je romantika. Slunickodo nas pralo a nic nenasvedcovalo, ze na hore Fyffe nas stihne snehova vanice. No proste tech 1602 vyskovych metru dela sve.


No neni to pohodicka, jen tak si lebedit na plazi a uzivat si blahodarnych slunecnich paprsku.

A ty rana, tohle je rano po mem strihani a pred vystupem na Mt. Fyffe. Jo, vim, ze uz vas asi musim nudit stalou dodavkou kycovych obrazku, ale uz takhle to hodne filrujeme a delime se s vami jem o ty nejlepsi. Fakt si nemohu pomoc, ale nikdy jsem nevidel v tak kratkem obdobi tolik kycovitych vychodu a zapadu slunce. No je to proste ta vyhoda bydleni v dodavce kde se da.

Pocasi se nam mavnutim kouzelneho proutku trochu zmenilo a prvni snih prekvapil i mistni a prisel tento rok o neco drive. No nas take docela prekvapil, kdyz jsme se rano probudili, roztahli zaclonky a stale nebylo nic videt pres okna. Chudak lodky, budou si asi muset pockat na jaro, az prijde zase jejich cas.

A kdyz uz nam nepreje pocasi, tak alespon, ze je v Christchurch co delat. A jeste k tomu se z nas nestanou kulturni barbari. Jeden den v museu a druhy den v galerii.
Vendulka asi deset minut cekala, az slezou vsechny petilete deti, aby mohla s nadsenim hupsnout na teto historicke kolo a nechat se vyfotit.No, ale neni bajecna.

Tak a je na case se rozloucit s Christchurchem a posunout se smerem do hor, predpoved slibuje zlepseni pocasi, tak toho musime rychlevyuzit.
Stay tuned...

Poznate rozdil?

Pozn. Jiny nadech fotografie je zpusoben zmenou vecerniho osvetleni

Od more na "Snezku" (Mt Fyffe, 1602m)

No kde jinde se vam postesti si to vymastit primo od oceanu (Pacifiku) az na Snezku. Rano se probouzime na plazi jeste pred vychodem slunce, ktery si uzivame pri priprave snidane. Potom nastartujeme nas pojizdny domecek a presuneme se kousek pod kopec.
No a nyni nas uz ceka jenom tech 1602 vyskovych metru.
Vyrazime za krasneho, rekl bych pozdne letniho pocasi, v polovine cesty nas sice stihne snehova vanice. Jeste ze Vendulka udelala dobry skutek a zachranila velikanskou zizalu a tak jsme byli odmeneni chatou ve ktere jsme mohli preckat snehovou bouri. Po cca hodine je po vsem a my po cerstvem snehu a pod znovu sviticim sluncem vyrazime na vrchol.

Je to parada, proste ctvero rocnich obdobi. Na jedne strane letni pohled dolu na plaze Pacifiku, na druhe strane zasnezene kopce dosahujici vysek pres 2600mnm. No a mezi tim jaro a podzim.

Proste parada.

Jupiii juchachaaa- znovu na cesty

Posledni bin jablek je docesan a s nim prichazi i posledni soutezni otazka (po ni budou zverejneny i odpovedi na vsechny predchozi). Takze kolik cca kilogramu jablek jsme natrhali za celou dobu v Motuece (10 tydnu)?

Posledni podrbani psiska Briana...

No a samozrejme zaverecna oslava konce jablkove sezony a nezbytne BBQ.Mnam, sefik nam delal steaky a byla pohoda. Pivo take teklo proudem...

Skoro cely nas cesaci tym- Mix lokalu, Tongancu a nas cestovatelu...

Z leva- traktorista Paul (kdyby jste videli ci on umi predvadet s traktorek, tak vsichni smeknete), Ema (my ji sice rikali Annie, ale ji se to libilo. Oznacovala nase biny, aby ve vsem byl poradek) Shane (hlava naseho gangu, cele to ridil a byl cesacim mozkem:-)), no a samozrejme Cathrine.

Vypadaji drsne, ale jsou to dobraci od kosti. No ten uplne levy, kdyz zacal zpivat krestanske pisne, tak to vytacel tak do vysek, az nam v hlave praskalo a jemu preskakoval hlas. No ale uprimne rekli by jste to do nej, ze umi zpivat:-)

Takze je docesano, dojedeno, dopito a auto je pripraveno na cestu a my hned rano vyrazime na cesty. Mozna se to muze zdat blaznive, ale jedeme na jih. Ano na ji, coz tu znamena za zimou. Tak huraaa na cesty....

Par poslednich dni v Motuece

Jeste jsme vyuzili volne nedele a vyrazili si zapadlovat na more. Kdo by odolal, kdyz je venku tak krasne a teploty nenasvedcuji, ze je podzim.

Volba padla na tzv. split apple...

Na ceste zpet jsme si jeste nasbirali luxusni veceri. Kdyz tech musli je tu vsude okolo tolik. Ale musim priznat, ze uz jsme se jich docela prejedli, takze si ted davame pauzu. No neni to zbohatlicke prejist se musli.

Cele dopoledne jsem se tesil na obed, respektive na luxusni chleb made by Vendulka. Sve pekarske dovednosti tu vypilovala do dokonalosti a jejimu chlebiku se nevyrovna zadny jiny. No a na ty hruskove frgale by byla pysna i jeji babicka.

Jo rano je uz docela mrazivo, nekdy az moc a vubec me nebavi skrabat led z okna auta, ale kvuli tem vychodum slunce prece stoji vylezl z pelechu.

Tak tuhle znacku snad muzete videt pouze na NZ. Asi to ponecham bez dalsich komentaru.

Uplne posledni nedeli jsme zasvetili praci, respektive dva tymy truhlaru se pustili do vylepsovani svych motorovych milacku. My jsme se rozhodli prestavet nasi postel a dat ji trochu profesionalnejsi podobu. Vyuzili jsme k tomu naradi naseho traktoristy a dilo se nam dost povedlo. Postel je bytelna se spoustou ulozneho prostoru i pro dalsi tri krabice jablek a kiwicek:-). No zasoby na zimu, co se divite.

Tak uz jenom par poslednich cesacich dni...

Vendulciny narozeniny

No jak uz to tak byva, tak každý rok na zacatku kvetna Vendulka slavi narozeniny.No a tak tomu bylo i tady v Motuece na NZ. Priprav se chopila Kanadanka Cathrine

Na svatecnim stole prichystala same vybrane lahudky, jako predkrm salat s kozim syrem nasledovany jehneci pochotkou podle Quebeckeho receptu. No proste paradni gurmansky zazitek v nasich skromnych podminkach

Ja jsem nezustal pozadu a pripravil jse lemon cheese cake. No musim se pochvalit a i přes casove neshody s receptem (zustaval jsem znacne pozadu) se dort povedl.

No a potom uz se jenom hodovalo, popijelo a partyovalo…

Slavnostni dort od Nemeckych kluku...

Autor dortu...

Vesela Nemecka kopa...

Nase kucharka z Kanady Cathrine, se svym balenim 144 kondomu, ktere vyfasovala v lekarne...

Venku uz se nam trochu ochladilo, ale party to neubralo na obratkach...

Lidi, ktere mozna znate a my je tu potkali

Hanka, tahle osubka uz tady zije nejaky ten patek a dost si to tu uziva. Stravili jsme s ni par krasnych dni a urcite nejake jeste stravime.
No a take ji vdecime za kus naseho nabytku-super kempovaci zidlicky, soucast naseho obyvaku pod sirym nebem :-) Diky

Ondru jsme potkali naprosto nahodou na opustene prasne ceste do put in Matukituki. Mel byt na Islandu. No a tak jsem si diky nemu skocil Mauria falls:-) Co vic rici Diky


S Tomem jsem mel tu cest pracovat v OMD no a take jsme meli par tydnu stejneho zamestnavatele na NZ. Tom si tady velice oblibil holiny, ale ty na fotce chybi. Tak ho asi neznate. Tak Tome, taky diky za spolecnost pri cesani jablek. Ty gumaky ti opravdu padnou :-) Diky