PF 2011

Ať tam nebo tam, tak kopec splněných přání do dalšího roku. Přejeme my, už skoro tři:-)

Multisporty dovča

Podzim už zaklepal na dveře, my jsme odložili termín svatby na někdy jindy, na kdy, to ví Bůh, ale bude.
Zabalili jsme všechn co se dá a vyrazli směr Sokolov na víkend ve znamení rodiné pohody a koníků. Už cesta ke stáji byla opravdovým zážitkem, bráchův Mercedes se smýkal ze strany na stranu, ale naše dodávka to dává s mírným prokluzem bez problémů.
Připravit, osedlat, přemoci prvotní obavy z těch velkých zvířat. Vendulka to po ujištění paní majitelky, že ten koník co jí dává je opravdu nejhodnější a určitě jí neschodí, nalézá a už trénujeme cirkusové kousky v kruhu. Musím přiznat, že když po nás chtěli abychom se v sedle otočili dokola, tak jsem trochu trnul, ale což vždyť to bláto je měkké.

V sobotu dostal Janísek velkého koně, ale na neděli si vybral trochu přiměřenějšího koníka.

Dojezdit, vyhřebelcovat, nakrmit a můžeme mazat směr jih do Slovinska, kde už na na nás čeká Karabáč se svojí Rakouskou partičkou. Na programu je podzimní idylka na Soči. Vydatně prší a tak je řeka full on a stejně nic jiného nelze podnikat. Krásnou podzimní atmosféru umocňují zasněžené vršky.

Druhý den využíváme zvýšených vodních stavů a s Karabáčem dáváme opáčko. Dle GPS až k italské hranici na řeku jménem Nadiža. Svezeni par excelence, vody jeste tak tak, nez hladina sklesá k normálu.

Tak a poslední boof sezony, který se opravdu povedl:-)

Večer už ale pouštíme Slovinsko, plánujeme cestu po malé silničce přímo do Itálie, ale čerstvý sníh na OneWay silnici nás nakonec způsobně vrací přes Predel. Asi dobře, protože tady je silnice protažená. Počasí stále pod nulou, ale vyhlídky předpovědi počasí jsou fajn.

Asi nejširší místo, kde jsme se po krátkém couvání ještě zvládli otočit:) cca tak 20 cm minimálně, Zastavili jsme se v okamžiku kdy jsme začali hrnout sníh břichem. Drobeček by se ze závěje asi špatně tlačil...
Zpět v Rakousku směřujeme do oblasti Totesgebirge, kde snad hory nejsou tak vysoké a tak by mohly být průchodné. Na radu Karabáče ještě krátký výlet k vodopádům nad Hallstattským jezerem. A samozřejmě turisti musí zavítat i do Hallstattu samotného.

Předpověd počasí nezklamala a za slunečna vyrážíme směr Puhringerhuette, klíč od winterraumu hřeje v kapse, ale podle informací dole je stejně otevřeno. Již na parkovišti je jasné, že nebudeme sami, ale aspoň bude zatopeno a cesta prošlapaná:)
Fazole trochu brzdí, ale jako výmluva funguje skvěle :) a hlavně doma ji stejně nechat nemůžeme.

Terén je dost nepřehledný a další den bez prošlapané cesty na chatu Wildeseehutteje značně pomalý, takže nakonec volíme ústup dolinou a alternativní plán.

Prostě tato krásná krasová oblast zase zůstává jen kamzíkům. Mají to dost v kapse...

Skoro jakoby nebyl žádný snih, ve vyfoukaném sedle vede cesta zdánlivě dále.

Tak aspoň úsměv do objektivu a točíme do údolí, ještě je to kus cesty.

Ještě zimní pohádka, za chvíli prudký sestup do údolí. Chatky u jezera.

Dole aspoň zjištujeme, že Petra s Pablitem jsou přecijen někde na cestě a šli nám sice naproti na plánovanou chatu, ale taky se daleko nedostali. Večer naplánujeme alternativu a ráno vyrážíme na lehkou dvoudení procházku k další z AV chat a zase nás klíč hřeje v kapse.
... a sluníčko do zad, při cestě nahoru je počasí jedna báseň a protože to není daleko je čas se válet a vyhřívat na slunci.

Malá odbočka na kopec s 360st výhledem, cesta nahoru byla naštěstí horší než lehké lano dolů, takže si ty výhledy náležitě pamatujeme.

... a usmívejte se když vám slunko cvítí do očí... V údolí už není skorožádný sníh.

Ještě pár večerních výhledů když slunko pomalu zapadá.

Z balkónu největšího winterraumu v Totesgebirge, solární panely a máte i tady elektriku. Klíč pasoval do dveří krásně a otevíral celou chatu.

Petře s Pablitem se luxus winterraumu očividně líbí, jak dokázali spořádat tu obří večeři ovšem
nechápu.

...elegance v červených pruhovaných spodkách. Hlavním motivem jsou ale kamna s nádrží na teplou vodu, novinka, kterou jsme ještě neznali.
A celkový dojem dovolené? Zkraje pohoda a leháro, pak počasí leda pro kachny a kajakáře a nakonec hory. Ty jsou i v říjnu a listopadu prostě hory, na chatách je teplo a slunce svítí, takže můžete celou dobu myslet na hlouposti a užívat si volno:) Tak zas příště...

Orlik podzimní plachtění

Vzhůru na palubu dálky volají, tak tohle se snad vybaví každému když se řekne plachetnice, plachtění atd.

Podzimní víkendy lákají k projížďkám po Orlíku, jak už se stalo pravidlem vyrážíme s Bobanem a Dančou na pohodový víkend.

Naložit spoustu pití, jídla, těhotensky zaměřeného čtiva a můžeme vyrazit. Vztyčit plachty, vítr do plachet, vypnout motor a už plachetnice letí po hladině.

Trochu bláhový byl můj nápad zkusit pouštět draka z plachetnice, vítr byl značně nestabilní a tak jsem homále utopil. Ale což, co tě nezabije to tě posílí.

Večer dorazili plavčíci a byla giga grilovačka a potom párty v podpalubí. Snažili jsme se přemluvit plavčíky, že každý nově příchozí musí být protažen pod kýlem. Ale sourozenci to navzájem házeli jeden na druhého no a my jsem prostě měkoni.

Protože na naší plachetnici vládla rovnoprávnost, tak každý se mohl chopit kormidla, ale pouze pod dohledem mořského vlka Bobana.

Stáhnout plachty, vycídit loďku, zamávat Orlíku a see ya soon.

Benátky a Lago di Garda

Prodloužený vikend a předpověd deště v celé oblasti alp, slunce na gardě a potopa v Benátkách.

Dopravní kancelář Sáfa a Právník, po dlouhé době luxus být se všemi věcmi vyzvednut a bezpečně, pohodlně a příjemně vozen celý víkend a nakonec opět vyložen před vchodem. Benátky jako první cíl na dle předpovědi deštivou sobotu, a pak kolo kolem snad ještě vyhřáté Gardy.

Všichni jsme si myslím návštěvu Benátek užili, i když jsem se tam již podívala, myslím, že výrazně menší počet turistů i stupňů celsia znamenalo opravdu pohodové brouzdání městem na kůlech.

A kdo tady má pupek? Aneb Právníku, kdy máš termín? Naše Fazole se zatím decentně kryje v povzdálí.

Hmm, jedna z vyhlídek na hlavní kanál ze jednoho z mála mostů.

A jsou pod vodou! Do půl lýtek ve studené vodě a korzujeme po náměstí Sv. Marka, knajpování dorazilo i sem. Do Benátek vtrhlo s novým turistickýcm artiklem: jednorázové návleky na obuv a by léčebná procedura nebyla tak úspěšná (za pouhých 10 Euro/ kus s mimimálními náklady, recykované jsou v odpadkovém koši :))

Nezdvořáci, místo aby přišli s dotazem co si dáme, vykázali nás do hlubších vod.

Další novinkou věřím bude projížďka gondolou po náměstí.

Jeden z ostrůvků s kostelem a plovoucí monstra.

MHD zpět po hlavním kanálu, z metra tolik neuvidíte. Když už nohy prostě nemužou:) a k autu je to z ruky.

Ale už dále na Gardu, počasí přeje a kola jedou i když pomalu, foťte u toho ještě.. takže cyklo výlet bez dokumentace. Z krátkého výletu se navíc vyvrbil docela náročný den se 1600m stoupání. Přes noc trochu nasměžilo, takže na bílém koni jezdí i Svatý Václav.

Den v sedle se projevil leností a čerstvý sníh znemožnil další výlety do horských sedel. No i když to bylo pořádně do kopce, Charlie neodolal výjezdu nad hranici 2000 m a šlapal co to šlo.

I když v teple a nohama asi nahoru, Fazolka má další 2tisicovku v kapse.

Bylo to krasné a bylo to krásné, tak ať to do dalšího volna uteče co nejrychleji:)

Lipno 2010 - Devil Race

Na Čerťácích je vždycky dobře, škoda jen, že tečou jednou za rok. Ale to je hlavní důvod si je pořádně užít a luxusně si zapádlovat. Tento rok jsme se rozhodli bojovat o stupně vítězů na závodě Devils Extreme Race a jak jsme dopadli, to vám řekne Kadlík....

Tak see ya příště.

Pánská jízda na Defferengen bach a spol.

S hesly co tě nezabije to tě posílí , alespoň na chvíli a uvezu to pane Lorenc si naší dodávku plním čistě pánským osazením různého zevření, povahových rysů a povolání. Po dlouhém nakládání konečně vyrážíme směr Rakousko.

Doktor s výkřikem, že nemusí řídit se ihned chopí lahvinky vína to aby nám ta cesta rychleji utekla. A taky, že ano. Půlka posádky se příjemně opila, Kadlík stihnul párkrát zešikanoval Ťutína a už usínáme na tunelu v údolí řeky Lieser, kde jsme našli parádní místo na kempování.

Počasí nám přeje a tak po příjemné snídani značně namotivováni skáčeme do úseku zvaného Virgenschlucht, abychom po pár stovkách metrů z toho zase odešli, asi špatná konstalace hvězd a pařící slunce do ledovců na jistotě sjetí tohoto úseku také moc nepřidává.

Přesouváme se tedy rychle na vedlejší Defferengenbach, kde si hned dáváme střední s spodní úsek. Musím se pochválit, ale tenhle potok mě opravdu sednul a šíleně jsem si užíval tu parádní sypačku z kopce.

Večer, po dávce mrcasení se okolo nastoupaného Kalserbachu se splihle vydáváme na spodní Lieser, prý chill out, no jak pro koho. Hned na začátku v těžší části nám zaplave Filous a dává si mrazivou rozplavbu touto ledovcovkou, jeho loďku honíme ještě tak 1,5km a on sám je značně pobitý. Jo to jsou ti přeučující se singlíři.

Večerní párty se nese v duchu chlapské zábavy, Filous si líže upržené rány, Kadlí polévá Ťutína pivem, Doktor ohrožuje všechny nožem v marné snaze ochránit hořící svíčku a Karel usnul ve svém rozkládacím křesle. Prostě pohoda jazz.

Ráno si ještě smahneme v menší skupince nadšenců Taurenbach a přesuneme se na vodáckou maturitu na Lofer. Filous bohužel není schopen pádlování a tak svou energii věnuje do starání se o svou vařící skupinku- o mě, respektive o můj žaludek. Za což mu díky.

Jo jo, byl to super jedinečný víkend mít tolik exotů v autě:-)

Brandy - splněná mise

Když před dávnou dobou, když jsem byl ještě v kajakářských plenkách, poslouchal zvěsti o Rakouském potoku Brandenbergen Ache z úst našeho oddílového jezdiče Láďi Louši pociťoval jsem takové zvláštní mrazení. Prostě Brandy je klasika, několik soutěsek v krásné krajině.

Kajakářské plenky jsou již minulostí, Láďa je v kajakářském důchodu a my vyrážíme směrem na Mnichov a dále.
Kaiserklamm je vrchní úsek - zavřená úzká soutěska. Pilka nám najíždí stopu, za ním mažu já, potom to pálí Vendulka, Tomík přeučený signlíř a uzavírá to Karel. Peřejemi ukusujeme části soutězky a za chvilku jsem venku. Juchuuuu to byl poslední z těžších úseků,který mě ještě chyběl.
Pod soutězkou se přidávají ostatní a projíždíme další skvosty Pineg klamm a Tiefenbach Klamm. Tady nám hlavu zamotá Tomík, který zabydlíkuje ve válci a k lodi musíme slanit prostě o zábavu máme postaráno.

Tak snad brzy znovu....

Norsko - severská odysea

Nastavit out of office, zabouchnout dveře práce, zabalit, naložit, navázat, poladit nehrající rádio, zavolat asistenčku, nastartovat a hurááá vyrazit směrem za skoro nezapadajícím sluncem a kajakářskými zážitky.

Čekání na trajekt si každý krátí po svém, Vendulka si to pojistila abychom jí neujeli.
Po cca 1500km dvou nocích v autě se konečně dostáváme na proslulý bydlík u Lagenu, pár hodin spánku a jde se pádlovat. Na zahřátí si dáváme "pouhých" 35 km na Sjoe od Grandkaňonu po bydlík, se zastávkou na luxusní vlně. Další den ještě přidáváme Ridderspranget a s Robotem zase mažeme až na bydlík. Hoňte slalomáře po 35km v Amotu.

Store Ula perla Rondane přišla na řadu dále, již cesta k ní s belhající Haničkou byla zážitkem

Úpící Robot nad každým novým škrábancem na jeho nové lodi - ach ti slalomáři!

Uprostřed přichází adrenalinový zážitek v podobě skluzů a vodopádu.Vyhecován Péťou do toho jdu také, hluboké vylehnutí , přece si nenechám obrousit hlavu. A je, a jsme nad vodopádem.

Nájezd, sklouznout se a už se letí.... Paráda!

Euforie jako žádná jiná. Ale už se maže dál.

Posledni drop.

Pokračujeme dále na sever, což značí delší dny a více času na pádlování a popijení rumu. Po cestě si dáváme Loru a Jori - luxusní sjezdovka s bonusem v podobě nalezené lodi, ke které se nikdo nehlásí. Alespoň budou mít na čem jezdit nováčci.

Ještě, že jsme zrovna neřídil, asi bych si to bral osobně.

Enna a Boa jsou naše nejsevernější řeky, trochu nám zapršelo a tak máme parádní vodní stavy.

Boa je opravdu severská kráska, spousta krásných bezpečných stupňů v hlubokém kaňonu. Holky mají sice oči na vrh hlavy a ruce vytahané jako opice, kdo by také neměl po 6 hodinách pádlování.

Večer potkáváme Norské kajakáře, kteří mají nabídnutý panák domácí kořalky v sobě tak rychle než člověk řekne "popel". Prostě výsledek prohibice.

Second run double fun a tak si druhý den dáváme čistě pánskou Bou - tentokrát to pálíme dolu a za 1,4hod jsme dole.

Večer se si ještě pustíme žilou na rozvodněném Romfu, a když Robot řekně, že ještě nic vodnatějšího nejel, tak to už je. Holky utíkají srázem, kladkují lodě nahoru a my se mezitím pereme s mocným proudem. Ale dali jsme to a holky taky, pry uz pristeani o kladku a karabinu mene.

Pěší výlet k pramenům Grovu - je také někdy potřeba si protáhnout nohy.

Večer ještě potkáme Konstruktiváky, kteří utíkají z Romfa, které má už o poznání méně vody. Co si budeme nalhávat bylo to také pohlazení našeho mužského ega. A damskeho taky, tech 100 metru potesi:)

Trolstingen a za ním se skrývající kráska Valldola, která patří k těm našim nejoblíbenějším.

Konečně jsem se vyhecovali a s Marcelem a Petrem jsem dali její vrchní část, za což jsme byli odměněni krásnými slidy, parádními skoky, ale i dost vypečenými místy. To vše zasazené do dech beroucí vysokohorské krajiny.

Na cestě k Jolstri se k nám konečně přidává Pablíto a může začít škopičková párty - rum a napoleon tečou proudem, vždyť je také hodně důvodů a spousta bar stories k vyprávění.

Bohužel naší párty trochu ruší dotěrní a zvědavý mladí býčci. Normálně mi jeden z nich sežral hydro ponožku. Pablíto posilněn trochou Napoleona se pokouší o rodeo, vybaven červenouvodáckou helmou,ale bohužel býček je jiného názoru a nenechá na sebe šáhnout.

Přesouváme se do oblasti Vossu, která je bohužel hodně suchá a tak Money drop zůstane zase nepokořen.

Alespoň si dáme Myrdaselvu, chtělo by to trochu více vody,ale je to fakt super řeka.

Na cestě domu si dáme ještě hot tube party na Dagali se spřátelenými kajakáři. Je to už taková tradice, dát si pivko, naložit se do horké vody a porelaxovat.

Nad rámen 150 km před trajektem ještě musíme vyřešit defekt pneumatiky, k naší nevoli se celá závada značně zkomplikovala a my jsem kvůli banální opravě museli zavolat asistenční službu. No což punk´s note dead a jedeme dalším trajektem.

Hlavně, že se nestalo nic vážnějšího, třeba.....

That´s all folks!