Po vydatných deštích v Rakousku se před námi rýsoval parádní víkend. Volba padla na okolí Kopentraunu. Po necelých 6 hodinách jízdy jsme na vysedačce u Gimbachu a já rychle doháním hladinu alkoholu své posádky, bohužel kolující láhev rumu je brzu prázdná, ale nálada o to bujarejší.
Ráno doráží Karábě a nám nezbývá než se posilnit vynikající bábovkou, kterou nás vybavili naše ženy, nahodit kajaky na záda a mazat cca 4 km na nasedačku.
Bohužel vody je přes naše očekávání spíše méně než více, ale i tak Gimbach sype pěkně dolu a jedná se o parádní svezení.
Uprostřed pomáháme Karlově partičce vytáhnout strom z jedné peřeje, což se nám nakonec daří a my můžeme mazat dál. Druhá část je ještě lepší, potok se zařezává hlouběji do soutězky a nabízí parádní čísté skoky.
Prostě Gimbach nezklamal a my značně namotivovaní jedeme obhlédnout další lokální krýky, bohužel voda šíleně rychle odtekla a my se nakonec přesouváme na Kopáč, který za HW 155cm slibuje opravdu výživné svezení a má to fakt grády.
Než se člověk vzpamatuje nechává za sebou Viděnou i Neviděnou a maže na večírek na parkovišti u lanovky na Krippenstein.
Druhý den si dáme Kopáčové repete a mažeme na Enži. Cestou si užívám našeho vozu a báječných výhledů na okolní velikány.
Enže pod Kummerbrucke za 90 kubíků má dost sílu a tak si dáváme pouze spodní úsek, který však nabízí také hodnotné svezení na Evrospské poměry vodnaté řece.
Zákaz vjezdu nám zmenožňuje si dát Lausa fall, tak snad příště. Hurááá na dobroty do hospůdky v Boršově:-)
