Sbalená opouštím ve středu večer Prahu a se Sáfou, Gunterem a Právníkem vyrážíme s požehnaním Zuzky na jih a ráno z vesničky St. Sigmund na první chatu Neue Pforzheimerhuette (po dlouhé době jsem si konečně zapamatovala název). Začíná sněžit, chata najednou zmizí v mraku, ještě z 50m není vidět, ale dá se tušit. Chatař večer trochu kouká, když chceme snídani na 6, ale prošlo to.
Pátek, hluboko pod nulou a azuro je s náma. Po výstupu do prvního sedla, konstatuji že cesta nahoru byla růžovou zahradou v porovnání s pohledem dolů.. Při bližsím pohledu už to ale není tak prudké jak se zdálo. Je to pořádně z kopce, ale lepší alternativa k sousednímu sedlu a 20m slanění (bez lana, aneb škoda že neumíme lítat, bylo by to o kus blíže). Ještě jedno sedlo a po 9 hodinách čistého času Winnenbachseehuette na okraji prudkého údolí a spokojený unavený úsměv pro další část velikonočních účastníků. I přes chatařovu otázku "není z vás někdo elektrikář" byl celý den bez mráčku.
V sobotu ráno a výletu do informačního střediska chaty u druhého sloupu lanovky (po stopách vlevo vzhůru) nečekám na Charlieho, ale vyrážím s ostatními na WBSFerner. Sice tam nejsme první ale i tak je sníh lehký, místa dost, větru málo a slunce fůra. Dále No comment... a opakujeme...
Odpoledne úsměv pro další nově příchozí. Už jen kratičký výlet na vyhlídku ke kříži, večeře, prohrávám Ohne Furcht a pak... si až do rána nic nepamatuji.
Počasí nám přeje a nakonec přichází i vrchol. I Gunter v pátek uznal, že výstup na Schontalspitze po směsi namrzlého kamení a skály není dobrý nápad, takže první v pořadí je Breitere Grieskogel (32++m). Ačkoli jsme tomu ráno kvůli počasí moc nevěřila, zatahuje se až když máme lyže těsně pod křížem. Sníh nahoře už není pannenský prašan, ale cestou dolů si vybere každý. V jednom úseku jsem lapila opravdu krásný a podle toho co jsem slyšela, nebyla jsem jediná. Odpoledne před chatou se rychle rozjíždí panákový vlak a končí až vjezdem do stanice Studené nohy v bačkůrkách a Večeře.
Ráno je vše pokryté 30 cm prašanu a sype to dále. Třikrát zdar pro Zuzku alias Logistic Managera !!! Ve složení Zuzka, Gunter, Sáfa, Právník, Charlie, Brejšín a já nabíráme jiný směr než ostatní - Winnenbachjoch a Westfalenhause. Sněží + difúzní světlo + čerstvý sníh = nevidíme skoro nic ale to je jen detail.Velké díky řidičům Zuzce a Danovi za převoz auta :), které jsme našli na domluveném parkovišti. No a svištíme domů...
Díky všem okolo za společnost a krásných 5 dní na sněhu:)
