Že by se pro nás dal nazvat rok 2011 rokem velkých změn a výzev, asi ano, jenom ten strom jsem nestihl zasadit:-)
Hned z kraje roku bylo potřeba pořádně prohnat těhotné po horách - prý doporučení porodníků.
Chtěli jsme Matěje a tak se nám na Matěje narodil Jakub, drobec jak se patří a co si budu namlouvat prostě si mě získal hned od první minuty.
A tak pro nás začala doba výchovy potomka, stali jsme se novopečenými rodiči a vrhli jsme se do našich poviností po hlavě.
Pod heslem
„proutek by se měl ohýbat, dokud je mladý,“ jsme se jali vštěpovat Kubíkovi jaký sport je nejlepší.
Samozřejmě voda byla ještě uvězněna ve sněhu a tak jsme hodně času setrvávali v našem Pankráckém bytečku.
Vždyť to znáte, každý chlap potřebuje trochu svobody, tak po náležitém počtu rodino hodin, vyřízení si stohu propustek, jsem byl propuštěn obdivovat krásy Korsiky.
Kuba v mezidobí nezahálel a pilně trénoval na letní sezonu, vedl dlouhé debaty s Pučmelounem, ...
..., culil se na Yetiho, v rámci maminčina tréninku se nechal nosit, ...
..., otcovi šplhal po zádech. No prostě byt mu začínal být malý a bylo načase mu ukázat svět.
Zabalit, naložit, podepsat hypotéku na 30 let, na nic nezapomenout a hurááá na Plattling. Naše dodávka doznala určitých úprav v podobě závěsného systému na houpačku, aby splinila přísné podmínky rodiného cestování.
Znavení rodináčové po dlouhé rodeové session, Plattling mě velice dobou vodu a vlna byla opravdu epesní, no a naši kamarádi nás stále chtěli učit novým trikům.
Vypádlovaní jsme pokračovalí ukázat Kubíkovi velké kopce, jaké ještě v životě neviděl.
Aby si hned od začátku zvykal, nasadili jsme laďku vysoko a před hranicí 2000mnm jsme se opravdu nezastavili. Přes Rakousko a Švýcarsko, hlubokými údolými a vysokými horskými pasy jsme se propletli až do slunné Itálie.
Lumpačili jsme v autě, jezdili na kole, pádlovali na Innu, trekovali po kopcích, vzbuzovali rozruch mezi Italskými důchodci a tak celkově si užívali toho že jsme celé dny spolu.
Někdy bylo potřeba Kubíka trochu naklepat při horských sjezdech. Ale Kubík se držel statečně.
Co vám budu povídat. Prostě jsme do toho práskli. Od 21 srpna 2011 na Novoměstské radnici jsme to zpečetili a Vendulka se stala mojí ženou, takže všichni ostatní mají smůlu.
Doteďka nevím jestli Kubík z toho byl dost rozpačitý a nebo to byl jenom démon hlad, každopádně se tak stalo i bez jeho písemného souhlasu.
A taková údálost se musí náležitě oslavit a kde jinde než v lůnu našich nádherných hor v Krkonoších na Klínových loukách.
Místo je to magické a určitě se na něj budeme rádi vracet.
Léto ubíhalo jako voda v řece Otz a pomalu bylo potřeba nasadit kulichy,...
... a sem tam je i sundat.
Rosinanta se stala velkým společníkem při cyklo výletech po krásách naší zemičky a tahejte sebou v kočáře za kolem ještě koně.
Léto se jen tak nevzdávalo a my se vydali poměřit síly v pádlování do Čunova, užít si pohostinosti bratrů Slováků a posléze se pokochat Aplským podzimem.
No a abychom se nenudili, tak jsme si pořídili naší první nemovitost.
Takový malý baráček v Řevnicích, který jsme ihned začali s velkou vervou za pomoci kamarádů, babiček, dědečků a bratrů rekontruovat.
Na celý podzim se z nás stali bourači, zedníci, dělníci, natěřači, spravovači, omítkovači, škutatéři, ..., ale také vzorní rodičové.
Protože jsme se do rekontrukce vrhli opravdu s velkou vervou, tak má Kubík alespoň více času lumpačit s Hasanem, dědou a babičkou
A to je vše.
