2009-04-20

Cantenburry


Z Otaga nas vyhnalo zhorsujici pocasi a tak jsme zamirili smer vychod, kde hlavnim magnetem je Mt. Cook. Vecer jsme si uzili paradni vyhledy, kavicku, padlovacku na jezere Pukaki s Mt. Cookem. No posudte sami, nestoji to za zastaveniJ



Bohuzel hned rano se nam Cook, previt jeden, schoval do mraku a predpoved nebyla moc naklonena dalsim vyhledum a vyletum po okoli. Takze volime ustup a k Mt. Cook se stejne jeste vratime. Mijime slalomovou trat u jezera Tekapo, bohuzel suchou a mirime k rece Rangitata, ktera ma zase na nas vkus o dost vice vody nez bychom si na WWIV+ prali. No tak priste, stejne prsi a tak se prece nebudeme macet.
Dest vsak kouzli usmevy na nasich tvarich a rychle mirime k ricce Ashley, ktera by se mela jezdit v rozmezi 4-120 kubiku. No jsem opravdu zvedavy co to bude. Dorazime k Ashley a husty dest nas ujistuje, ze bude jeste lepsi pockat a tak vyrazime na dalsi opustenou reku Hurunui. Jiz na ceste po naprosto opustene prasne ceste je nam jasne, ze to bude stat za to, ale „shuttle auta“ nebude patrit k tem jednoduchym. Zaplat pan buh, rano se pocasi umoudrilo a my potkavame particku kajakaru z Christchurch. Myslim, ze jsme se jim docela hodili. Jednalo o zacatecniky s jednim starsim old school kajakarem, ktery si vsak po par kilometrech zlomil sve padlo, ktere si koupil v Nemecku v Ausburgu ve zlatych osmdesatych letech. Takze je na nas provest talentovanou drobotinu nejvetsimi perejemi a hlavne neminout vystupove misto, protoze jinak by nas cekalo 20 km v kanonu. Hurunui nezklamala, krasna trojkova ricka v malebnem udolicku daleko od civilizace.
Dalsi den si davame Ashley, no predpokladal jsem, ze pristup k rece bude jednodussi, ale 15 km po prasne ceste nas vraci do NZ reality. Vyrazime a auto nechavame nahore s tim, ze se pokusime stopovat a nebo to proste dojdeme. Ashley se zarezava do hlubokeho kanonu a neuveritelne meandruje. No proste paradni krajinomalebna trojcicka. Na ceste k autu nam stavi prvni auto, takze by to byla pohoda, kdyby nejelo az po tom co jsme z 15-ti km ukrojili 11kmJ Ale i tak to stalo za to, ale je na case se presunout a obout boty toulavy. Takze hura do Arthur pasu…..







Žádné komentáře:

Okomentovat