Tak uz na Kostarice

Tak jsme to vsechno dali, 4 lety, dva kajaky, balik padel, imigracni v LA, uschovu nasich kajaku, dokonce dorazily darecky z ColoradoKayaks v podobe Vendulcina noveho kajaku a novych padel a presun z letiste do San Jose.
Takze postupne, v Christchurch jsme stali pred nelehkym ukolem sbalit vsechny nase veci a ze jich bylo. Do limitu 46kg na osobu jsme se vesli jen tak tak, tak uvidime co z LA za mesic, ale to take nejak dame.
Cesta probehla vpohode, v LA jsme prosli imigracnim (oskenovali nam snad vsechny otisky prstu). Potom jsme nacpali neochotnemu taxikarskemu Hispanci na strechu nase kajaky, cukal se, ale nemel sanci, byli jsme neoblomni v nasem planu dostat se co nejrychleji do ministorage, kterou jsme meli domluvenou. Tam na nas cekalo par krasnych Vanocnich darku v podobe noveho Chica, padel od panu Wernera a AT. Tak a ted uz jsme si mohli vitezne zarvat, protoze jsme to dali a nic nam nestalo v ceste za teplem, v ceste na Kostariku.
Tady uz jenom ignorovat taxikare na letisti, hupsnout do levneho autobusu a mazat do centra San Jose.
Tak kamaradi, priste snad uz budou nejake fotky a take vam dluzime vypraveni z konce naseho NZ putovani.
Doufam, ze jste meli krasne Vanoce a ted si jiz uzivate darecku. Myslime na vas.