V sobotu startujeme a mažeme po outdorové dálnici směr Jizerky, slunko už sice nepraží a ptáci asi litují návratu, ale zato prší a řeky jdou nahoru.
Na rozjetí si dáváme Mumlavu, přes mírné martírium s jednou vodáckou partičkou si to sypeme pěkně rázně. Zastavení nad podkovou, někdo jede jiný přenáší, Kadlík si třpytkuje svého prvního jarního vodáckého pstruha a mažeme dále.
Jizera je takové pohlazení po duši, krásný vodní stav, dobrá parta kamarádů, prostě pohoda.
V úderné skupince si ještě dáváme repete, nyní i s podkovou. Žádné velké zastavování prostě to sesmažíme dost rychle.
Z plánované odpolední prohlídky Kamienné se ještě vyklube její sjetí: Nadšený Kadlik prostě zbytku ješte údernější skupinky natloukl do hlavy, že to přeci jet chtějí. Díky podpoře ze břehu Marcelovi a Petrovi, kteří nám dávají cenné rady kudy jet, nám to také jde pěkně od ruky a stíháme to ještě před setměním.
Večerní kalbička v duchu bar stories a Kadlíkovi náhlé opilosti je za námi a další padlovací den před námi. Hned od Vagónu pár z nás vyráží po kolejích k železničnímu mostu přes Jizeru. Mašinfíra nás značně vyhoukal, asi nemá rád kajakáře na kolejích:-)
Horní Jizera má spíše měně vody, ale i tak je to nádherné svezení a já konečně dokončuji svůj projekt na sjetí horní Jizery a Jizerky. Snad příště to dáme v celku. Kadlík má trochu problém s rovnováhou, že by za to mohl ten včerejší Pavlův rum, a tak nás opouští. My si ještě nasmahneme Cutisin a setkáváme se zbytkem partičky na Mýtě.
Dohromady sklouzneme zbytek Jizery a rychle se přesouváme na Kamenici, která má 14 kyblíků a slibuje báječné svezení.
Při pohledu na naší partičku musím přiznat, že ty tam jsou dřevní doby Vaňhovek, hokejistických helem a bídných bundiček. Jsme už opravdu partička vytuněných krýkařů. George pěkně svižně najíždí a my to za ním mastíme, spěcháme totiž na vlak. Pro cvik si odlovíme jednoho plaváčka z jiné skupinky a mažeme dál. Schody, prádelnu, Navarovskou soutězku a Tobogán. To vše necháváme rychle za sebou a rychle pádlujeme, aby nám 810-tka neujela před nosem.
Narvat 9 lodí do jednoho vchodu lokálky se zdá jako nadlidský úkol, ale co tě nezabije to tě posílí, a tak to prostě pěchujem. Nadávky seschlé na první pohled roztomilé babičky, která když otevře pusu a spustí spíše připomíná pupkatého potetovaného dlaždiče ulic. Ale ani to nám nezkazí parádní dojem z opravdu luxusního víkendu.
Při pohledu na naší partičku musím přiznat, že ty tam jsou dřevní doby Vaňhovek, hokejistických helem a bídných bundiček. Jsme už opravdu partička vytuněných krýkařů. George pěkně svižně najíždí a my to za ním mastíme, spěcháme totiž na vlak. Pro cvik si odlovíme jednoho plaváčka z jiné skupinky a mažeme dál. Schody, prádelnu, Navarovskou soutězku a Tobogán. To vše necháváme rychle za sebou a rychle pádlujeme, aby nám 810-tka neujela před nosem.
Narvat 9 lodí do jednoho vchodu lokálky se zdá jako nadlidský úkol, ale co tě nezabije to tě posílí, a tak to prostě pěchujem. Nadávky seschlé na první pohled roztomilé babičky, která když otevře pusu a spustí spíše připomíná pupkatého potetovaného dlaždiče ulic. Ale ani to nám nezkazí parádní dojem z opravdu luxusního víkendu.
Díky Hanko, Georgi, Marceli, Kadlíku, Michale, Pavle a Petře:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat