Piemont & Tessin

Piemont & Tessin, dva magické názvy pod kterými se skrývá regiony s bohatou kulturou a hlavně regiony pořádně našláplé nepřeberným množstvím řek. Většinou by se mělo jednat o málo kyblíkové řeky, které sypou pořádně z kopce.

Bohužel už vydatný déšť, který nás doprovázel celou cestu dával tušit, že poznáme tuto oblast trochu z jiné stránky.

Po 10hod jízdy, uprostřed noci a ve vydatném lijáku nalézáme geniální bydlík pod dálničním mostem kousek od horní nasedačky Moesy.

Zejména spodní úsek Moesy potěšil, na rady Georga prohlížíme vstupénku pod mostem. Tak tohle si podle George máme prohlédnout, vždyť je to pohoda:-) Až v kajaku jsme si uvědomili co jsme to vlastně měli prohlédnout, ale protože jsme jeli za partičkou pádlerů z Ausburgu, tak jsme to dali na jedničku s hvězdičkou. Ale z kopce to bylo.

Další den zajíždíme do malebného údolí Rovany, bohužel vody je více než bychom si přáli, ale mají tam něco na způsob železné neděle a tak hned Vendulka běhá okolo popelnic a vytahuje vše možné. Dovolil jsem jí jenom krásnou měděnou formu na bábovku z dob našich babiček.

Přejíždíme do Itálie a dáváme si Anzu - říčku Korsického typu, takže dost z kopce a pár kyblíků pod lodí. V prostředku vysedají holčičky a říčka se razantně naklání, něco málo přenášíme,někde volíme chicken lines, ale dáváme to.

Večerní párty s Georgem a spol. trávíme za vydatného deště v luxusním prostorném přístřešku, místní nám nabízejí čerstvé mléko a my jim na oplátku rybičkovici. Ráno pohostinnost místních vrcholí kilem luxusního domácího sýra. God save, ne queen, ale pohostinné Italy z hor.

Marcel znásilňuje Hančinu berušku.

Přesouváme se na Sessiu, kde si za již opravdu velké vody dáváme spodní úsek. Velké vlny, sem tam ohromné válce, ve kterých bych se opravdu nechtěl ocitnout. Je to paráda, ale nálada s přibývajícím deštěm klesá, stejně jako teplota vzduchu. Náladu si zlepšujeme v místní restauraci vynikající pizzou.

Středa je dnem velkého rozhodnutí, zůstat a nebo mazat domu a ušetřit nějakou dovolenou na lepší počasí. Sjízdných řek za těchto stavů opravdu moc není. Dopoledne si ještě smahneme rozvodněnou Mastallone, kde se o zábavu postará drát natažený nad řekou tak, že skoro všem vyrazí pádlo z ruky.

Rychle se přesouváme na Verzascu, ale i ta má kopec vody a ještě k tomu se hustý déšť mění na sněžení. Rozhodujeme se k ústupu a mažeme do Prahy.

Na Piemont a Tessin jsme však nezanevřeli a určitě se tam vrátíme, je to opravdu krásný kout naší planety a díky kajaku se člověk dostane to údolí ve kterých jakoby se čas zastavil....